×
Odkud
+
×
Kam
+
Preference hledání
Preference hledání
×
Třída: Economy
OK

Tuk-tuk a vše, co jste o něm chtěli vědět

Cestovatelka Lucie Radová v tom má jasno. Když Srí Lanka, tak jedině ve vlastním tuk-tuku.

místní čas 10:34 pm

Srí Lanka je překrásný ostrov. Jeden z nejhezčích a pro mě rozhodně ten nejlepší způsob, jak ostrov poznat, je na korbě tuk-tuku. Plíživou rychlostí a ve srílanském duchu. Na tohle dobrodružství s manželem Danem nikdy nezapomeneme. Chcete prožít něco podobného? Řeknu vám, jak na to.

Kde si ho půjčit a kolik bude stát

Pokud si budete chtít vypůjčit tuk-tuk hned po příletu na ostrov, pak tak učiňte v Negombu. Město je vzdálené 10 km od mezinárodního letiště a je ve srovnání s rušným Kolombem určitě tou lepší variantou pro první noc na Srí Lance. My jsme bydleli tady (17 USD/noc, 2 osoby). Super rodina a ubytování s výbornou snídaní, řekněte si o „Srí Lanka breakfast“.

TaYa294 | istockphoto.com

V Negombu jsou dvě půjčovny tuk-tuků (o kterých víme). My jsme si vůz vypůjčili od báječného Antona z Alma tours. S tuk-tukem jsme za celou dobu neměli jediný problém, tedy nevím, jak by vše probíhalo, kdybychom problém řešit museli. Nicméně Anton se zdál hodně v pohodě.

Cena
Tuk-tuk jsme měli půjčený na 21 dní a pak jsme výpůjční dobu po mailu prodloužili na dalších 7 dní.

1 den = 10 € + povinné pojištění 50 €/paušál na celou dobu pronájmu + 100 € záloha. Těch 50 € mi přijde spíš jako takový fígl, jak navýšit půjčovné. My jsme to tak vzali a dál neřešili. Anton nám slíbil nulovou účast na krytí jakéhokoliv problému spojeného s tuk-tukem a to včetně bouračky. V této půjčovně si neberou peníze z vaší kreditní karty jako rukojmí, což mi je vždy sympatické. Půjčovné celkem na den = 11,79 €.

Druhá půjčovna tuk-tuku v Negombu se jmenuje Pick ‘n’ Go Rentals. S cenou jsme se tam dostali na 17 USD/den (částka včetně pojištění).

TIP: Do zahraničí nikdy nevozíme vyšší částky v hotovosti (jsme líní před cestou vybrat). Ale tady by se nám alespoň těch 400 EUR hodilo – nemuseli bychom je vybírat ze srílanského bankomatu (poplatek za výběr a nevýhodný kurz).

alxpin | istockphoto.com

Na co si dát pozor?

Autobusy. Jsou to piráti silnic a žádné silniční pravidlo je nedonutí vám dát přednost nebo vás nevytlačit do bočního pruhu, když předjíždí vozidlo ve svém směru.

Rychlost. Ve městě máte povoleno jet 40 km/h. Za celý měsíc se nám nepodařilo zjistit, kolik můžeme jet mimo město. Nicméně, vždy když jsme viděli policisty, tak jsme prostě zpomalili na těch 40 km/h. Na přítomnost policejních hlídek nás upozorňovala blikající vozidla v protisměru.

Více jak 150 km na jedno natankování. Benzínové pumpy jsou prakticky všude, na rovině budete mít spotřebu kolem těch 150 km. V kopcích se vám nádrž vyprázdní mnohem rychleji. Natankovat se dá také v malých obchůdcích při cestě – tam mají benzín či naftu v lahvích od Araku (místní alkohol). Benzín je levný, litr stojí přibližně 22 Kč a do nádrže tuk-tuku se vejde 5 litrů.

Joanna-Palys | istockphoto.com

Navigace v mobilu. Bez navigace budete mít cestu určitě dobrodružnější. Nás bavilo jezdit po co nejmenších cestách a na nich bychom se bez GPS zbláznili. Pořiďte si lokální SIMku na letišti, zapněte Google Maps a objevujte nejzapadlejší vesnice.

Zatáčky. Na to si přijdete sami, krosit zákruty se rovná překlopení tuk-tuku.

Řízení v noci. Občas se mu asi nevyhnete, ale není to žádná hitparáda.

Dlouhé řízení ve vedru. Ideální den je do 100 km, v pohodě se dá najet 150 km. Maximum, co jsme ujeli, bylo 180 km/den a pak mi celý druhý den bylo špatně. Trpím na úpaly a úžehy nicméně i tak je těch 180 km docela hodně náročných. V tuk-tutku to profukuje jen na zadních sedadlech, řidič se na rozdíl od spolucestujících upaluje.

Žádný posilovač řízení ani brzd. Tuto informaci ocení ti, kteří jako já, vůbec netuší, že může existovat vozidlo bez posilovače a co to vlastně znamená.

hadynyah | istockphoto.com

Co vás potěší

Nafukovací prostor. Do obyčejného tuk-tuku narvete prakticky cokoliv. My jsme cestovali s 2 velkými bágly a 3 batohy. Navíc jsme brali stopaře – dozadu se tedy vešel ještě jeden cestující s dítětem. Na kratší vzdálenost jsme jednou převáželi všechny naše věci plus další dva Čechy s jejich batožinou.

Tuktuk pláštěnka. Když začne pršet, schováte se pohodlně pod pláštěnku, která je součástí vybavení tříkolky. Můžete pak v suchu a pohodlí pokračovat dál v cestě.

Pozornost okolí & život s lokály. „Můžu si s tebou udělat selfie?“ tuhle větu uslyšíte v odlehlejších částech Srí Lanky neustále. Pro místní budete za stejně velké exoty jako oni pro vás, což je paráda!

Žádné smlouvání. Srílančani jsou v turistických oblastech prý hodně smlouvaví a přepalují ceny. My jsme takových situací zažili jen pár. Díky tuk-tuku jsme nemuseli řešit cenu za dopravu, na jídlo jsme pak jezdili pryč z turistických center. Stačilo ujet pár kilometrů a už jsme si dávali výborný oběd s místními za pár korun. Nejde o peníze, rozdíl je v řádech desítek korun, ale o zážitky. A ty jsou s místňáky minimálně intenzivnější!

Plánování trasy & náš itinerář

V jedné věci si musíme udělat jasno. Tuk-tuk rozhodně není o rychlosti. Pokud chcete za čtrnáct dní nebo i měsíc vidět všechno ze Srí Lanky, tak si tuk-tuk nepůjčujte. My jsme si tento super pomalý způsob přepravy zamilovali. Při cestě jsme hodně zastavovali, fotili, vecpali se na oběd k mnichům v klášteře, neustále zastavovali u bufetů při cestě. Když jsme projížděli volně přístupný Maduru Oya národní park – tak jen tři metry od nás se pásla rodinka slonů. Neviděli jsme turistické „highlighty“ ostrova a čím déle jsme byli na cestě, tím více jsme se jim vyhýbali. Největší zábava pro nás byla hledat nejmenší a nejhorší cesty. Z naší zkušenosti si můžete vzít tohle:

  • Za den ujeďte maximálně 150 km a pak si dejte alespoň 23 noci (klidně více) volna.
  • Čím více se budete pohybovat v neturistických oblastech, tím více si cestování užijete.
  • Nejezděte na jih ostrova a do Arugam Bay v sezóně (naše léto). Pokud to jen půjde, vyhněte se Kolombu. Doprava je tam nejšílenější.
  • Moře a pláže si dopřejte nejen na konci pobytu (za odměnu), ale také v průběhu. U vody si krásně odpočinete.

Chystáte se na tuk-tukovou spanilou jízdu po Srí Lance? Stáhněte si mapku naší cesty a inspirujte se naším itinerářem. Víc o jednotlivých úsecích cesty a co jsme ta viděli, si přečtěte v článku Srí Lankou v tuk-tuku za 4 týdny.

tunart | istockphoto.com

 Jaké dokumenty budete potřebovat?

  • Český pas
  • Papíry od tuk-tuku s kartičkou pojištění
  • Mezinárodní řidičský průkaz
  • Srílanský řidičský průkaz

Srílanské úřady nemají úplně jasno v tom, jaké konkrétní dokumenty byste vy jako cizinec měli mít na řízení tuk-tuku. Při policejních kontrolách jsme si vystačili (v tomto pořadí):

  • Český pas („Czech republic? Where is it? Aha, Europe!“)
  • Papíry od tuk-tuku s kartičkou pojištění (úřední papír vždy udělá dojem)
  • Mezinárodní řidičský průkaz (spousta stránek a jazyků, to musí být pravý!)
  • Sem jsme se naštěstí nikdy nedostali – srílanský řidičský průkaz

Dvě poznámky k řidičákům:

Český řidičský průkaz

Pokud máte řidičské oprávnění skupiny B, pak byste měli mít automaticky i skupiny AM a A1. Ty vás v ČR opravňují řídit kromě motorky do 50 ccm i motorovou tříkolku. Pokud jste ale řidičský průkaz dělali ve stejném roce jako já (2014), tak jste toto povolení automaticky nedostali. Musíte proto zajít na úřad pro dopravní záležitosti vašeho města a nechat si tento údaj do řidičského průkazu dopsat. Celá tato sranda stojí 50 Kč a trvá měsíc. Tak na to myslete. Důležité je, aby vám v novém řidičském průkazu vyznačili jak skupinu AM, tak A1. S tímto novým řidičským průkazem si pak vyřídíte mezinárodní řidičský průkaz – ten vám vydají na počkání. Budete potřebovat jen 50 Kč a fotografii.

Srílanský řidičský průkaz

A teď vás začnu mást. Ani mezinárodní řidičský průkaz vám nebude stačit k tomu, abyste mohli dle pravidel na Srí Lance řídit tuk-tuk. Správně byste měli mít srílanský řidičský průkaz pro cizince (vydává se na jeden měsíc a stojí 1 000 LKR, což je asi 168 Kč). Tento dokument budete potřebovat pro řízení všech motorových vozidel na ostrově – auta, traktoru, motorky…

Proč je to matoucí? Přestože v českém i mezinárodním řidičáku máte uvedeno povolení k řízení motorizované tříkolky, tak Srí Lanka po vás bude chtít absolvování tuk-tuk jízd – až po té vám dá povolení k řízení tuk-tuku. My jsme toto nevěděli, proto jsme si v Kolombu nechali vydat pouze onen srílanský řidičský průkaz (podle kterého já můžu na ostrově řídit jen auto a traktor s přívěsem, tuk-tuk ale ne!). Protože jsme žádnou tuk-tuk školou neprošli a ani na internetu jsem nedohledala potřebné informace, mohu vám jen prozradit, co mi řekli Češi žijící na jihu ostrova. Prý je to opravdu tak, že dojdete na onen úřad v Kolombu a zažádáte si o povolení k řízení tuk-tuku na Srí Lance. Pak si uděláte jízdy s učitelem tuk-tuku. Ti podle všeho čekají na své žáky v areálu tohoto úřadu, poznáte je podle toho, že na své tříkolce mají velké „L“.

Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jak vše probíhá, kolik to stojí a jak dlouho to trvá.

Každopádně po nás žádná policejní kontrola (a že jich bylo hodně) nikdy srílanský řidičský průkaz nevyžadovala. V žádném případě policistům neříkejte, že tento dokument nemáte. Ukažte jim nejdříve svůj pas, pak mezinárodní řidičský průkaz, papíry k tuk-tuku, stále se hezky usmívejte a nebudete mít problém.

Chcete mít lepší svědomí? Nechte si v Kolombu vydat srílanský řidičský průkaz. Na webových stránkách úřadu je jiná adresa. Platí ta, kterou vám zde píšu:

The Department of Motor TrafficDept of Motor Traffic Rd,
Boralesgamuwa,
Sri Lanka

Celé vyřízení žádosti trvalo maximálně hodinu. Potřebovat budete foto kopii řidičského průkazu a cestovního pasu (před vchodem do areálu je copy centrum, ofocení jedné stránky stojí 10 LKR), srílanské vízum a 1 000 LKR.

Lucie Radová, seznamte se

Jako Alenka v Říši divů si připadala v Japonsku, nejvíce ji fascinovalo opuštěné ruské město Pyramiden na Špicberkách, nejkrásnější trek zažila v srdci ostrova Réunion, nejusměvavější lidi potkala na Srí Lance a nejvíce ji chutnalo… úplně všude.

V roce 2012 Lucie vyhrála letenku kolem světa. Čtyři měsíce pak sama cestovala kolem planety. Před třemi lety se z koníčku stala práce. Od té doby natáčí pro cestovatelský pořad Objektiv České televize, občas přispívá do cestovatelských magazínů a píše vlastní blog Luckycesta.cz.

S manželem Danielem poslední rok cestují po světě jako digitální nomádi. Zatím si vyzkoušeli pracovat na Gran Canarii, v Maroku, rakouských horách a na Srí Lance z tuk-tuku.

Ťuk, ťuk…
Jak že se to vozítko vlastně jmenuje? A píše? V Indii mu říkají auto rickshaw, v Pákistánu jen rickshaw. Po silnicích Jakarty si jezdí také jako Bajay nebo Bajaj, což je dost podobné jménu Bemo, pod kterým ho znají na Bali. Rick neboli tricycle se zabydlel i na Filipínách. Jak se asi liší srílanský three-wheeler nebo tuktuk (bez pomlčky) od thajského tuk-tuku? A čekali byste ho v Africe? Trishaw, autorick nebo taky bajaji se prohání i po Madagaskaru a Tanzanii. V Nigérii dávejte při přecházení pozor na keke Napep nebo Maruwa. Lidová označení mototaxi, baby taxi, lapa nebo tukxi by se vám brzy mohla hodit. Lucie a Dan nejsou první Češi, kteří se do tuk-tuku zamilovali natolik, že by je lákalo dojet na něm ze Srí Lanky až do Čech.
Přečtěte si další Lucčiny poznatky ze Srí Lanky
Srí Lanka: Jak se neztratit s Luckou Radovou